No takže, abych to shrnula, než to zapomenu…
Táta mi jednou vyprávěl příběh o našem rodě, o historii našeho rodu a o příbězích mého dědy. Kdysi dávno, když Jutta sjednotil tehdejší kmeny v okolí, započal éru sjednocování. Byl to právě on, kdo přivedl mír po tolika generacích tyranie a utlačování dalekých nájezdníků. Když potom naše čísla vyšplhala ke stovkám, začnulo tzv. máslohordí. Což je speciální termín pro označení přesunu naší hordy na východ k pobřeží, kde jsme se usadili a náš děd, můj děd, založil město Juttandu.
Juttanda byla určitou dobu takový top veškeré tamější civilizace. Ale vše krásné jednoho dne končí. Po smrti Jutty došlo k převratu jeho následovníky, Gonduishem a spol., kteří zmasakrovali většinu rady starších Elwínovců. Zapálili chrám města Jutta The Castle a celá tehdejší známá civilizace se přes noc uvrhnula do tmy. Teda ne doslova, ale přetransformovala se v tyranii. Vzniká město Čtyř Kanců – tyranů Gonduishe, Monduishe, Randuishe a Tortilly. Přívržencům naší věci se naštěstí podařilo během převratu uniknout. Vedl je tehdejší silný náčelník Jappa. Ano, byl to můj otec. Který v podstatě zbaběle uprchl s dalšími asi 100 obyvateli. Ti všichni se pak přesunuli zpátky na západ do vnitrozemí. A tam založili kmen Jappy.
Ano ano, ptáte se, na dějovou linku kmene ŘuchtasMuchtas. To je právě to. Hodně pramenů o nich vypráví, jako o velkém příteli mého dědy a táty. Na jiných destičkách jsem našla, že to byl úhlavní nepřítel naší věci. Jak to tehdy bylo, sama nevím. Táta ŘuchtouMuchtou zřejmě myslel určitou skupinku našich lidí, kteří ho buď pěkně tahali za frňák anebo mu lezli pod nos.
Každopádně! Tortilla, tehdejší rebel Východozemí, sám sebe jmenovaný, postupně ovládl zbytek celého pobřeží a svými intrikami vedl velké tažení 100 000 krocanů, a možná i lidí, na náš kmen. Říkalo se tomu tažení bláta proti kameni. Nikdo neví jak. Ale můj táta dokázal tento útok odrazit. A v klíčový moment úhlavnímu tyranovi Tortille podřezal hrdlo.
Možná to vyprávění otec trochu nafoukl, anebo si přesně nepamatuju ty počty, jestli 100 nebo 100 tisíc. Každopádně. Tou dobou jsem byla na světě už i já. Život šel dál a náš kmen prosperoval jako nikdy. Ale to je už zase jiný příběh.