Jappa Jappa!
Tak oni oslovovat.
Já hrdý, moc hrdý.
Můj kmen řychťistoval.

My dosáhnout velkých věcí.
Já pomalu stárnoucí.
Dnes já usmahnout Tortillu.
Ono to nebylo pěkné.

Já přijít jen tak.
Já hulákat u toho.
Tortilla překvapená.
Já přijít blíž.
Mačeta moje přišla taky.
Ona podřeznouta ho hrdlo jeho.
Já držet jí u toho.
Ona poslouchala.

Mačetys Gačetys,
Co ještě muset udělat,
abych vstanout v čele?

Já muset popravit ho dnes,
Já udělat to,
Já ničeho nelitovat.
Kdyby bylo naopak,
Tortilla by udělal.

A já nyní klidný,
když ona tu být se mnou.
Ona úplně jako nositelka.
Pěkná stejně.
Chytrá stejně.
Blequa to jest.

Když ještě byla v lůnu,
já mluvit s ní,
já učit do ní.

Nositelka bývala.
Už taky není.
Ona nemít jméno.
Já říkávat jí nehezky.

Já poprvé potkat jí cestou.
Když vymočit já po řychtě být.
Už tehdy byla tmavá.
Tmavá jako černý kámen.
Kámen na kameni tak černý,
jako kousky černoty z jeskyně.

Její černota byla přes příliš.
Já neznat tuto profrndu.
Já vzpomínat, že ta barva mě dostat.
Já musel jí dostat,
A udělat z ní nositelku.

Ona ukrvácet,
když porod na cestě přicházet.
To konec její být.
To konec její jí nebýt.

—

Můj papa jednou říct,
já vrátit se,
až to budeš nejmíň čekat.
Ty čelit největší nepřítel.
Ty potřebovat mě.

Toto mi řekl, a pak 5 měsíců v limbu.
Obřad Yoshar, on absolvovat.
Podle mě on hloupý být.
Nejvíc hloupý z kmene.
Neznám nejvíc velkého hlupák být
za celý můj hloupý život znát.