Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


gdhothoa:03

Povídka L1403

Dnes vstanout já,
on dovědět o nás,
já schovat její ralšpel pod polšťář.

Řekla mi, ty být já pravý on,
já nechápat.
Co když jsem jen on bez pravého já.
Já chtěl bych být on s pravým,
však ona odřekla jest.

Když večer předvečer nastal,
rychta předtéhož noci řychtila,
já potkat její profrndies u ohně,
když v tom ona oslovila mě?

Já v tu chvíli tupý být.
Já jinak chytrý být.
Když já probudit dnes,
já myslet jen na její vous.

Lahodný vous a ralšpel.
To vše co mi zůstalo.
Jaká strašlivá věc se stala?
Když já ráno lovit,
já tou dobou pryč být.
On to vědět, můj papa a využít toho.

Vzal nástroj lovců,
on důlek udělat,
Důlek plný červené šťávy.
ona křičet, já nemohl zachránit.

On moc zlý, on ukončit její bytí.
Já nevědět proč. Já nesnášet ho.
Proč tolik rajské. Když ona tak malá.
Já musel uklízet, já dostal sekanou.

Prý ona špatná, moc špatná. Já nevědět proč.
On hisgirl bývat, mě nic neříkat toto.
Proč tak těžké žít v tomto kmeni.
Já nesnášet ho.

gdhothoa/03.txt · Poslední úprava: 2017/11/22 09:01 autor: Norbert Řymbaba